Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Vodovodní štola pod Zelným trhem |
HistorieTržiště na Zelném trhu vzniklo v Brně pravděpodobně již ve 13. století současně s budováním nejstarší části dnešního města. Přibližně od první čtvrtiny 15. století pak byl Zelný trh vybaven kašnou, do které byla voda přiváděna poměrně složitým způsobem dřevěným potrubím z Lamplova mlýna na Svrateckém náhonu, z místa, kde dnes stojí městské lázně nad tramvajovou smyčkou Nové Sady. Voda byla tlačena zařízením poháněným tokem náhonu na Petrov, kde se hromadila ve vodojemu, z něhož byla přiváděna do kašny. Původní kašna ustoupila v roce 1690 stavbě nové velkolepé kamenné kašny dobudované pod vedením Johanna Bernharda Fischera v roce 1695, rok předtím, než se stal pánem z Erlachu. Na svou dobu neobvyklá barokní kašna je tvořena nádrží ve tvaru hvězdice s oblými částmi, upostřed které stojí trojhranná hora s otevřenou grottou, v níž Héraklés drží na řetěze psa Kerbera a shora se na něj dívají čtyři říše: Babylonie, Persie, Hellada a nejvýše pak Evropa. Pravděpodobně na konci 17. století byla v souvislosti se stavbou kašny vybudována cihlová přívodní štola z petrovského vodojemu pod kašnu Parnas, včetně několika podzemních komor, z nichž největší je situována prakticky pod kašnou, navazující na odpadní štolu, která od Parnasu odváděla zbytkovou a průsakovou vodu směrem zpět do náhonu zhruba v prostoru dnešního nádraží (tehdy neexistoval systém městské kanalizace - do toho byla odpadní štola zaústěna až o více než století později). PopisZ původní vodovodní štoly se dodnes dochovaly pouze fragmenty. Část mezi petrovským vodojemem a Zelným trhem pod Petrskou ulicí byla v souvislosti s přestavbami zlikvidována, zachovalá je část vedoucí z horní části Zelného trhu (před divadlem Husa na provázku) směrem ke kašně, která však byla přeťata vedením moderních sítí (pravděpodobně při rekonstrukci náměstí v roce 2015). Složitější systém prostor zhruba pod kašnou, napojený na odpadní štolu dodnes sloužící k odvádění vod z náměstí, pak odděleně slouží dodnes (zatím nemáme zdokumentováno). Horní zachovalá část vodovodní štoly je tvořena přímou, necelé 2 m vysokou chodbou z cihelného zdiva poměrně mělko pod povrchem náměstí (< 1 m). Na dochovaném úseku štoly o délce cca 30 m se nachází jedna rozšířená komora, shora i zezdola je štola zazděna a neumožňuje průchod do dalších prostor. V dolní části je štola kolmo překřížena vedením kameninové kanalizační roury (viz foto). Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 21. 9. 2015 byl naposledy upraven dne 23. 2. 2017 a zobrazen celkem 13027×, naposledy dne 3. 5. 2024 v 15:49.
|